Dodělávám resty a ačkoliv mi tahle fotka nepadla hned do oka, tak po převodu do čb na mě působí neskutečně laskavě a úžasně. Bylo to ve chvíli, kdy už byl Lukášek totál přetaženej a chtěli jsmy ho šoupnout do kočáru, aby zabral a on usnul Petrovi v náručí ještě než udělal pár kroků. Krásný. Je to z tohoto focení nakonec asi moje (teda pro mě:-)) nejoblíbenější fotka.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat